Květinové písmenko pro Emu

Pokud se Vám líbí květinová písmenka a máte doma nějaké nevyužívané umělé kytky a tavnou pistoli, máte vyhráno.
1. vystřihněte požadované písmenko z kartonu - třeba víko krabice od pizzy úplně stačí
2. oddělte květy ze stonků, obvykle to jde u umělých květů velmi snadno
3. tavnou pistolí přilepte květy ke kartonu
4. na zavěšení přilepte tavnou pistolí očko z provázku ze zadní strany

Hotovo :-)

Fusak Navington - Footmuff - barva Stone

Než uklidím zimní fusak, přidávám ještě pár fotek pro ty, kteří o něm uvažují. Není jednoduché ho v obchodech najít fyzicky, v e-shopech bývá jen jedna fotka. Nejedná se zrovna o malou investici, takže třeba někomu pomůže i moje recenze: 

Fusak je velmi pěkně zpracovaný, uvnitř je příjemný bavlněný úplet, navenek měkká látka podobná šusťáku. Dírky na popruhy jsem měla už prostřižené, což považuji za plus. Pokud se setkáte s neprostřiženými dírkami doporučuji použít páráček od šicího stroje.

Kupovala jsem ho v únoru s tím, že ho snad ještě chvilku využiju. Vyndavala jsem ho z kočárku minulý týden. A teď už pár fotek:

Fusak přišel v pěkné krabici:

A samotný fusak:

Recenze cestovni postylka Caretero Grande

Na naší zimní dovolenou jsme si pořídili cestovní postýlku Caretero Grande. Konkrétně jí najdete třeba na Alze.

Na dovolené postýlku skládal manžel a všechno šlo hezky hladce, snadno, udělalo to prostě klik a cvak a postýlka byla složená. Na dovolené jsme postýlku užili hlavně v čase, kdy jsem malého uspala a bála se ho nechat samotného v posteli. Vždycky jsem ho přendala u spícího a vydržel tam obvykle několik hodin spinkat. 

Musím vyzdvihnout praktičnost přebalovacího pultíku, dokonce s páskem na připoutání, a kapes, které jsou skvěle při ruce, když se snažíte kroutící se dítě přebalit. Je příjemné, že se dají otevřít dvířka pro dítko, které už samo vylézá. Samozřejmě, pokud mu to chceme dovolit. 

Hrací medvídek hezky svítí, melodie je trochu falešná, ale možná už je to i slabými bateriemi. trochu nepraktické je, že pokud omylem zapnete hudbu, nedá se vypnout jinak než tím, že tlačítko znovu stiknete, čímž jí bohužel zvýšíte hlasitost na maximum než se kolo protočí a hudba utichne. Stálo mě to bohužel asi dvě uspávání :-D. Vibrace jsme nepoužívali, ale jsou poměrně silné.

Celkově jsme tedy s postýlkou velmi spokojeni, zatím jsme nepotřebovali ani moskytiéru ani stříšku, na letní dovolené to však už bude zase jinak.  

U rodičů jsem si zkusila postýlku složit a několik hodin jsem s tím zápasila. Podle videa na youtube (no jo, vím, že to zní vtipně, ale už jsem byla zoufalá) jsem dělala všechno správně. Volala jsem manželovi na druhý konec republiky, samozřejmě mi nedokázal na dálku pomoct. Tatínek mi zkoušel pomoct a ani to se nepovedlo. Nakonec jsem opravdu naštvaná za postýlku pořádně zabrala a hrubá síla se vyplatila. Skládání je zkrátka slabina téhle postýlky. Možná tedy taky moje...

Tip na film: Svatba mezi citrony

Snažím se obklopovat spíš dobrými zprávami a pozitivními věcmi. Dobrý film dokáže s člověkem taky slušně zamávat a proto i filmy vybírá spíš rozjuchané. A protože s mrňousem a nastaveným režimem ještě pořád do kina nevyrážíme, sbírám tipy na zajímavé filmy, které mě nerozesmutní.

Jeden z nich je Svatba mezi citrony. Kamarádka mi doporučila nejen tento film, ale i stránky www.aerovod.cz. Na nich lze za 60 Kč sledovat filmy, které mají ve svém katalogu legálně. Za 90 Kč si můžete film stáhnout. Je to velmi jednoduché a uživatelsky příjemné. Takže doporučuji dál.

A film samotný ? Recenzenti se neshodnou. Na čsfd má film 56%, na Rotten Tomatoes se zas nemůžou shodnout kritici se 70 % a diváci s 59%. František Fuka dal 70 %.

Mně se film líbil. Je osvěžující vidět trochu jinou stylizaci než je obvyklé v Hollywoodu. Zvlášť oceňuji casting, protože to, co se mi třeba od začátku nelíbilo, co mi nesedělo, se v příběhu nakonec ukázalo jako podstatné. Doporučuji :-)

Recenze kočárku: Navington Caravel

Výběr kočárku je dnes poměrně náročný úkol. Je spoustu možností a když má člověk na vybranou, hodně dlouho váhá. Zkrátka a dobře, pryč jsou časy, kdy jsme všichni jezdili jednou Libertou :-) Vybrali jsme si nakonec Navington Caravel. O tomto kočárku se toho mnoho nepíše a tak snad svým příspěvkem někomu pomůžu při rozhodování.

Protože jsem chtěla veliký houpací kočárek, který se mi vejde do výtahu a zároveň s ním projedu i v lese, poměrně rychle spousta kočárků odpadla.

VÝHODY
Co se týče odolnosti v terénu, jsem nadšená. S naším kočárkem jsme projeli místa, kde jsem si ani netroufla představovat, že se projet dá. Přes kořeny v lese, díry v chodníku, sněhem, pár schodů do obchodu... Tchýně dokonce otestovala sníh velmi hluboký. Kočárek to ustál a projel. Zároveň je příjemné, že miminko necítí nárazy, korba je pěkně odpružená. Navíc je kočárek stabilní.

Velikost hluboké korby byla dalším z kritérií, které rozhodovaly - miminko se nám narodilo v květnu a já měla představu kočárku, ve kterém bude moct spinkat i v devíti měsících v teplém fusaku. Do korbičky se malý pořád pohodlně vejde v teplém fusaku z ovčí kůže a v kombinéze. 

Jako bonus se mi kočárek moc líbí a má otočná přední kolečka, která se dají zaaretovat. To se hodí především v obchodě.

Kočárek jsme koupili v obchodě nedaleko našeho bydliště u paní Chmelařové (mají i e-shop http://www.kocarkyplzen.cz/) - prodejna v Atomu je opravdu veliká, spoustu kočárků si tam můžete prohlédnout osobně. Rozhodli jsme se tak hlavně kvůli záruce. Tak velkou věc bych  nerada posílala k případné reklamaci poštou. Stalo se mi, že se mi na kloubku u rukojeti kočárku objevila malá prasklinka - zdá se, že kloubky jsou citlivé místo pro všechny kočárky - a po konzultaci v obchodě mi  objednali náhradní díl a v podstatě na počkání kočárek opravili. To si skutečně nemohu vynachválit.

Co se týče příslušenství má kočárek připevněnou síť proti hmyzu. Je černá, skládá se do kapsy v hluboké korbě a částečně se dala využít i jako sluneční clona. Pláštěnka je také připojena ke kočárku, ale zatím jsme ji příliš nevyužili. Skvělý je drátěný košík pod kočárkem, do kterého se mi vešel i nejeden větší nákup a je v něm kapsa s látkovým pytlíkem, pokud potřebujete koupit drobnější věci. Nánožník na hlubokou korbu je chytře vymyšlený, dá se rozložit i do výšky - dobré při zimě, slunci či větru.

NEVÝHODY
Potíž může být pro mnohé jeho váha a skladnost. Máme Octávii Combi a kočárek kufr s přehledem zaplní. Pomohlo by sundání koleček z podvozku, ale pokud je Vaším hlavním kritériem při výběru skladnost a lehkost, tento kočárek si nevybírejte. Kočárek váží cca 17 kg samotný. Bez dítěte a bez jeho oblečení.

Pokud budete  jezdit hlavně po chodnících ve městě nebo v nákupních centrech a budete chtít velmi lehkou manipulaci, není to úplně ideální kočárek pro vás.
Kočárek taky trochu vrže, protože se tu třou o sebe plastové a kovové díly při houpavém pohybu.

Doporučuji kočárek těm, kdo chtějí HOUPACÍ klasický kočárek s velikou hlubokou korbou. Těm komu se líbí RETRO kočárky. A těm, kdo potřebují jezdit terénem. Pro ty jsou veliká nafukovací kola fantastická.

Odkaz na stránky výrobce: https://www.navington.cz/caravel.php (náš kočárek má barvu Crete)
Video, kde je vidět, jak kočárek skládat (je tam vidět sportovní nástavba Spinnaker): https://www.youtube.com/watch?v=uuif1in06s8

Původně jsem nechtěla na tento podvozek kupovat i sportovní nástavbu, ale s podvozkem jsem tak spokojená, že jsme si jí přáli k Vánocům od rodičů. Mrňousek už sedí a je zvědavý, takže na dnešní procházku už vyrazíme ve sporťáku. Recenzi na něj dodám později :-)

DOPLNĚNÍ: Korba je zvenku omyvatelná - materiál kočárkovina. Uvnitř je měkký, asi bavlněný materiál podobný úpletu.

Látkování - 9 měsíční dítě

Narazila jsem na několik článků mých oblíbených blogerek o látkování po několika letech (i dětech). 

Ne příliš optimistický článek od Sufika - KLIK

Jitu má na svém blogu spoustu super informací o látkování a taky článek Moje ideální látková výbava (KLIK), kde popisuje, co používala podle věku dítěte a co by si pořídila, kdyby mohla a věděla, co ví teď.

Na Ekozahradě přibyl celkem nedávno článek Látkové pleny - tipy z praxe.

Líbí se mi, jak je vidět, že každému vyhovuje něco a každé dítě je úplně jiné. Stejně jako každý manžel je jiný. Ten můj vytrvale skládá čtvercovky na novosklad a tvrdí, že jednorázovky neumí moc používat :-).

Po devíti měsících látkování, což tedy není oproti výše uvedeným trojnásobným matkám mnoho, můžu přidat k prvnímu článku toto:

1) čtvercové plenky používáme pořád, přes den doma skládám buď novosklad nebo obdélník, záleží ve které fázi dne jsme a jaké je riziko "hnědého kódu". Přebaluju velmi často, ale to přebaluju i v jednorázovkách i v kalhotkových plenkách, takže s tím nemám problém. Zdá se, že pro mnoho lidí je ta představa hororová, ale je to alespoň u nás v pohodě. 

2) Praní - pereme jednou za tři dny na dětský program (trvá cca 3 a půl hodiny) na 60 stupňů. Používám Persil sensitive a mám už vyzkoušený i Formil s Marseillským mýdlem z Lidlu. Malý na něj neměl žádnou reakci, možná je to tím, že se plenky dvakrát máchají. Bez žlučového mýdla by to taky nebylo ono. Pleny pořád skladujeme na sucho v boxu na psí granule, který dobře těsní a pokud včas vypereme, nezdá se mi, že by byl problém se zápachem.

Sušíme v sušičce, případně dosušuji na topení.

3) Rozšíření výbavy

Co se určitě změnilo je delší spánek v noci. Malý je zvyklý se přebalovat, zavrtí se, ale neprobudí. Zkoušela jsem na cestách na noc jednorázovku, V té se mi dokonce probudil, takže na noc dávám savější látkové plenky - Kalhotkové Anavy, Petit Lulu, Popolini - vycpané vkládačkou a přes ně vlňáčky Disana. Ty jsou nové a nějakou dobu čekaly na lanolinovou kůru. Nedávno jsem narazila na výhodnou možnost koupit noční plenu Bamboolik- úplně novou. Takže je to vlastně jediná naše nebazarová kalhotková plenka. A musím ji vřele doporučit. Malý se v noci ani nevrtí, nebo se jen zavrtí a hned usne. Ušila jsem další kalhotky z PUL, stále nám překvapivě slouží novorozenecké Petit lulu. Tady opravdu záleží na proporcích dítěte. Novorozenecké Bambino MIO a Bamboolik jsme uklidili už dávno.

4) Separačky

Používám už jen flísové na noc, jinak separačky nepoužívám.

5) Jednorázovky

Protože je malý zvyklý po počůrání přebalit, během teplejších měsíců jsem ho přebalovala venku v kočárku běžně. V zimě už to bohužel nešlo a říkala jsem si, že ho musí mokrá plena studit. Proto teď v zimních měsících na procházky používáme jednorázovky. A taky pokud jedeme autem někam, kde nemáme dobré zázemí. Například během naší cesty do Maďarska jsem několikrát byla ráda, že nemusím běžet na benzínku přemáchnout pokakanou plínku. 

Cesta do Budapešti a zpátky - Bratislava, Budapešť a Brno

Na přelomu roku jsme absolvovali cestu do Budapešti na svatbu našich přátel. Celkově jsme na cestách strávili tři dny. Jeden den cesta tam, svatba a další den cesta zpátky. Bála jsem se hodně, ale můj skvělý muž mě přesvědčil, že všechno zvládneme a zvládli jsme to. 

Cestování v zimě má svá úskalí, ale i své výhody. Jeli jsme hned po Vánocích, takže jsme ještě na cestě neměli vrstvu sněhu ani velký mráz a po dálnici se jelo dobře. Výhoda byla jasná - nebylo horko. Zima se řeší snáz přidáním vrstvy oblečení. Nevýhoda byla při zastávkách a přebalování, všechno probíhalo buď v autě nebo v restauracích u dálnice. 

Vyjížděli jsme ráno v sedm hodin z Plzně, kolem Prahy prosvištěli se spícím dítětem a první zastávka tak proběhla u McDonald´s v Lokti, tam jsme z přebalovacích důvodů zastavili a když už jsme tam byli, dali jsme si i snídani. Je zajímavé, že do McDonald´s se dostáváme v podstatě výlučně na cestách. Nicméně tam mají obvykle čisté toalety s přebalovacím pultem...Malý byl spokojený, zatím cestuje moc rád. Většinu času jsem s ním seděla na zadním sedadle, takže když se probudil v autosedačce, vždycky jsem si toho hned všimla a mohla reagovat. Na delší cesty se nám osvědčilo vzít s sebou křížaly, protože je malý má moc rád a docela ho zabaví. Křupky jsme zkusili až nedávno, ale jsou skvělé a určitě fungují podobně. Měla jsem taky zabalenou pestrou směsici hraček a vyrobila jsem si tak takovou tašku, ze které jsem vždycky vytáhla něco nového a zajímavého, když se synek začal nudit. Nejoblíbenější kousek byl veliký kus celofánu, který úžasně šustil. Ale pozor, tahle hračka chce skutečně dohled. Plánovanou zastávku v Brně jsme přeskočili, protože malý tvrdě spinkal a vyrazili směr Bratislava.

Dálniční známky na slovenské i maďarské dálnice jsme koupili pohodlně přes internet - mají tam inteligentní systém elektronických dálničních známek, takže nemusíte nic lepit ani pak pracně sundavat. V Bratislavě jsme zaparkovali v Auparku, což je obrovské obchodní centrum u Dunaje. Parkovací dům je na tři hodiny zdarma, což nám přesně vyhovovalo na krátkou návštěvu historického centra Bratislavy. Přešli jsme most a byli jsme tam.

Bratislava mě velice překvapila, je to totiž moc krásné město. Samozřejmě jsem viděla jen centrum a jen krátce, ale okouzlila mě její atmosféra. Na hlavní město má velice domáckou atmosféru a spíš jsem vzpomněla na návštěvy menších měst. S kočárkem s velikými koly jsme projeli všude a u mostu v malém bistru jsme si dali i teplý oběd. Doufám, že se sem ještě někdy podívám, až pojedeme prozkoumat další zajímavá místa na Slovensku.

Do Budapešti už to potom netrvalo dlouho. Měli jsme výhodu, protože Budapešť už celkem známe. Byli jsme tu tentokrát už asi po páté. Poprvé jsme ale jeli přes Slovensko autem a je to pravděpodobně nejrychlejší varianta. Pokud je na D1 vše v pořádku. Svatba se odehrávala v hlavní katedrále v Budapešti. V bazilice svatého Štěpána a proto jsme hledali ubytování blízko centra. Ideální se ukázal být pronájem přes airb´n´b, protože s malým dítětem už je dobré mít k dispozici kuchyň. Sice chodíváme do restaurací, ale při změně prostředí jsme raději chtěli mít možnost si uvařit a také mu ohřát jeho jídlo.

Parkování je v Budapešti dost o štěstí. Záleží v jaké části města se pohybujete, v centru obvykle bývá omezená doba parkování, v určitých částech se platí jen ve všední dny. Přes Vánoce platil zvláštní parkovací režim a tak se nám podařilo zaparkovat přímo před domem, ve kterém jsme bydleli. Poloha byla naprosto ideální, blízko Parlamentu a asi pět minut od Baziliky. Nebyli jsme tudíž nuceni cestovat po Budapešti mhd. Měli jsme dost času sejít se s přáteli a projít se po Budapešti. Svatba byla nádherná, stejně jako recepce po ní. Jen pozor: Bazilika není bezbariérově přístupná. Kočárek jsme museli vynášet. 

Přestože se snažím malého každý den ukládat na sedmou večerní a v drtivé většině případů se mi to daří, v tento den jsem to udělat nemohla. Svatba začínala v pět hodin odpoledne a recepce právě v sedm hodin. Bála jsem se, jak na tuhle změnu bude malý reagovat, ale zatím je ještě ve věku, kdy mu tyhle změny tolik nevadí, když je v Manduce na mamince. Sice mi ožmoulal nějaké korálky z večerní róby, ale vydržel s námi až do deseti hodin večer, kdy jsme se rozloučili a spěchali ho uložit.

V noci byl pak sice rozmrzelý, ale všechno jsme zvládli a znovu ocenili výhody pronajatého bytu - v kuchyni byl rozkládací gauč a tak se muž jakožto řidič mohl alespoň o trochu víc vyspat. 

V osm ráno jsme pak už vyráželi na cestu zpátky. Neradi, ale nebylo zbytí. Cesta zpátky probíhala bezproblémově, byl Silvestr a dálnice prakticky prázdná. V Brně jsme si udělali delší zastávku, prošli jsme se s kočárkem a v místním Lokálu jsme si dali svíčkovou k obědu. Díky přátelům, kteří bydlí asi 200 metrů od nás jsme si ten večer dali i chlebíčky :-) Večeři jistila dovezená pizza a ohňostroj sousedé na sídlišti.