Inspirace a strach

Koukali jste se někdy kolem, jak někteří lidé dokážou být tak správně jiní než ostatní? Takoví lidé jsou mi velkou inspirací. Jedním z nich je můj muž. Nezáleží mu  na tom, co si myslí ostatní. Třeba o tom, jak vypadá, co má na sobě. Nebojí se říkat, co si myslí. A nebojí se být prostě svůj. Nemůžu si pomoct a obdivuju to. Obdivuju každého člověka, který tohle umí. Obvykle jsou to lidi, kteří jen dlouze nepřemýšlí nad tím, co by mohli dělat. Nebojí se se do něčeho prostě pustit. A celkově vzato se prostě míň bojí. A já doufám, že náš syn bude v tomhle po svém otci. 

A tak se já sama snažím překonávat svoje strachy. A že je jich dost. Třeba: Že tam nedojdu, že ten kočárek nemůžeme nechat tady stát samotný (uprostřed lesa pod kopcem, ne někde na náměstí), že nezaparkujeme...

A čím víc se svým strachům stavím, tím víc sleduji, že ten strach je v mém případě nejčastěji z neznámého. "Že nezaparkujem" je strach, který jsem mívala na cestách autem po cizích krajích. Asi to byl příbuzný mého strachu "že budu muset řídit" :-) 

Někdy mám pocit, že přesně přitáhneme to, čeho se bojíme. Bála jsem se jezdit autem, ale protože jiná možnost, jak se dostat práce, která by trvala méně než dvě hodiny (autem 20minut) prostě nebyla...a tak jsem překonala svůj strach z řízení. A protože bydlíme v paneláku, každý asi ví, jak se parkuje na sídlišti. Možná i proto se už nebojím, že nezaparkujeme. Protože když zaparkujete na sídlišti, tak už asi zaparkujete všude...

A kromě strachů můj muž taky nepraktikuje přehnané potlačování vlastních přání a potřeb v situacích, kdy to není vůbec potřeba. Já to třeba občas dělám. A pak jsem vzteklá...a snažím se nebýt...a to je pak jen recept na časovanou bombu. 

A tak si snažím uvědomovat svoje další strachy a třeba i strach z toho něco odmítnout, abych i já mohla být pro našeho syna jednou inspirací. 

UPDATE květen 2018: Co si připravit s sebou do porodnice (FN Plzeň Lochotín - zkušenost z května 2016)

Aktualizuji starší článek o tom, co si zabalit s sebou do porodnice - psáno tmavě červeně, aby bylo poznat, kde dělám změny :-) Přeci jen jsem to měla tentokrát trochu víc "na háku" a vyplatilo se to i s ohledem na to, že jsem měla méně místa. Po druhém porodu jsem neměla nadstandardní pokoj.

Co si připravit s sebou do porodnice? Před porodem jsem pátrala všude možně po zkušenostech maminek. Nacházela jsem spíše subjektivní hodnocení vedení porodu, takže jsem se rozhodla sepsat tenhle příspěvek. Snad někomu pomůže a třeba se za pár let bude hodit i mně, abych si vzpomněla, co všechno si zabalit. (Ano, ano, hodilo se to velmi, balila jsem si s vytištěným článkem.)
Na stránkách porodnice najdete seznam věcí, co doporučují vzít s sebou. Pozor, tatínkové už nic neplatí. Ještě to nemají aktualizované. Moje zkušenost z května 2016 je takováto:

Připravila jsem si tři oddělená zavazadla (někdy 3 týdny před porodem jsem vše nakoupila a dala na hromádky a cca týden před porodem zabalila do tašek- rodila jsem ve 40 tt):

S dvouletým nenechavkou jsem měla tašky zapnuté a sbalené už dříve. Některé věci jsem doplnila až na poslední chvíli, protože jsem je používala.

K porodu, na oddělení šestinedělí a na cestu domů.

K porodu jsem si s sebou nesla:

• Těhotenskou průkazku (ve FN mi jí potom vrátili zpět, přestože jsem byla předem varována, že si jí můžou nechat)
• Kartičku pojištěnce, občanský průkaz
• Složku s kompletní nakopírovanou dokumentaci od lékařů specialistů z doby v těhotenství- gynekologie, genetika, dále například endokrinologie
• Ověřenou kopii oddacího listu (na poště za 30Kč) - tu si odnesla paní na matriku (odnesla by si i originál a to se mi nelíbilo) Tentokrát si paní ten originál odnesla, neměla jsem čas zajít na poštu. V pořádku mi ho vrátili :-)
• Prohlášení o jménu dítěte, které jsem dostala od své gynekoložky
• Oblečení k porodu: Osvědčila se mi velká stará pánská košile s krátkým rukávem po mém tátovi. Bylo skvělé, že se dala rozepnout a po porodu mi mohli rovnou přiložit miminko na prsa. A když jsem se přesouvala ze sprchy na vyšetřovací křeslo, mohla jsem si jí přehodit přes sebe. Určitě se dá taková košile sehnat za pár korun v sekáči. Nemusíte se bát, co dostane za erární košili ani že si zakrvácíte nějakou novou kojící, kterou budete ještě potřebovat. Vzala jsem si tu samou košili i podruhé a bylo to opět super rozhodnutí :-)
• Teplé ponožky - já je nakonec nepotřebovala, ale pro jistotu jsem je zabalila. 
• RUČNÍKY!!!
• lahev vody
• svačina pro partnera - müsli tyčinky, čokoláda
• hroznový cukr pro sebe - hodil se mi po porodu. Tentokrát snědl manžel, svačinu jsem mu nesbalila, posledně ji nepotřeboval. 
• přezůvky pro sebe i pro partnera - většinou mají všichni Crocsy. Důležitá je omyvatelnost. 
• měla jsem s sebou hudbu v mobilu a minirepráček, ale ani mě nenapadlo si jí pustit
• balzám na rty, prý někomu chyběl, já ho měla sbalený, ale nepotřebovala jsem
• gumička nebo  nějaká spona na vlasy - při tom stálém sprchování přijde vhod
• Připravila jsem si do této tašky zároveň první věci na pokoj - jednorázové kalhotky a jednu noční kojící košili, čistý ručník. Nechala jsem si tyhle věci rovnou v nočním stolku a když mi sestřičky pomáhaly vstávat a jít do sprchy, nemusela jsem nic hledat. Doporučuju!

Z téhle tašky jsem pak vyndala dokumenty,připravenou hromádku na první vstávání a svačinu, zbytek manžel odvezl domů. Pokud bych trávila na pokoji delší dobu bez kontrakcí, určitě by nebyl od věci třeba Kindle.

V tašce na oddělení šestinedělí jsem měla:

• 3 noční košile vhodné na kojení - vzala jsem si na každý den jednu. Člověk se docela zapotí. Košile jsem si kupovala tady. Jednu s rozepínám, dvě s otvory na kojení. Pokud si vyberete košili s otvory na kojení, doporučuji o číslo větší než obvykle, přeci jen těmi otvory pak musíte protáhnout prsa po porodu, kdy se spouští laktace. Pěknou košilku jsem dostala ještě od maminky s překříženým výstřihem. A zatímco do porodnice byly příjemné ty méně odhalující košile s otvory na kojení, doma si pochvaluji tu s rozepínám a překříženým výstřihem. Až nedávno jsem objevila pěknou košilku i na sijemdetem.cz - tady. Ten materiál musí být skvělý a navíc je to český výrobek.
• Lehký župánek - opravdu tenký, všude je horko kvůli miminkům. Důležité je, aby byl dost dlouhý. Přeci jen jsem měla lepší pocit, když jsem věděla, že mám zakrytý zadek. Já měla sbalené zavinovací černé šaty s dlouhým rukávem z tenkého úpletu. Vypadalo to dobře a v rámci možností jsem se i dobře cítila.
• podprsenky - kojící nebo shrnutelné (takové ty měkké jakože sportovní) - v porodnici jsem měla dvě kojící podprsenky a jednu sportovní. Bylo  mi příjemnější při návštěvách mít podprsenku na sobě, i když sestřičky radily sundat kvůli bradavkám.
• vložky do podprsenky - já je nepotřebovala vůbec, ale lépe být připravená...
• Purelan 100 od MEDELY - čistý lanolin pomáhá na bolavé bradavky, nemusí se smývat před dalším kojením. Věc, která mi opravdu na začátku hodně pomohla.
• ručníky - doporučuji tak tři ručníky. Je třeba se otírat opatrně, aby se nezanesla na prsa nějaká infekce z očistků, které po porodu odcházejí z  těla.
• role papírových utěrek - na osušení intimních partií. Použité můžete hned vyhodit a nezašpiníte si ručník od krve
• kosmetika: sprchový gel, šampon, kondicionér, čistící kosmetika na obličej, krém, balzám na rty + doporučuji si vzít nějaký lehký makeup, případně řasenku. Já je totiž s sebou neměla, přišlo mi to zbytečné. A zpětně si říkám, že bych se při tom četném focení cítila přece jen lépe aspoň trochu namalovaná. Pokud je vám líčení nepříjemné, tak samozřejmě vynechat. 
• kartáč na vlasy, gumičky, pírka, sponky - určitě je člověku lépe, když se aspoň trochu upraví.
• kojící čaj - mně nejvíc chutná ten od Teekanne, mají ho třeba tady
• vodu- je třeba hodně pít kvůli kojení
• něco dobrého  na chuť
• jednorázové kalhotky - koupíte například ve zdravotnických potřebách. Poradili mi i velikost - kupovala jsem o velikost větší než normálně, aby mě neškrtily. Moc parády s nimi člověk neudělá, ale musím jen doporučit, na hojení je to určitě ideální. V porodnici mi při první sprše sestřička jedny dala. Měla jsem ještě pět dalších svých a potřeba byly tak tři kusy celkem. Kalhotky se dají přeprat a rychle schnou.
• porodnické vložky - do doby než jsem si pustila jeden z dílů Porodu bez obav jsem vlastně ani nevěděla, že se porodnické vložky liší od těch  menstruačních. Porodnické vložky v sobě nemají žádné gely, je to čistá bavlna bez nepropustného pruhu. Prodávají je také ve zdravotnických potřebách, ale i v DMku. Ve fakultní nemocnici byl na pokoji dostatek těchto porodních vložek. Je opravdu třeba je velmi často měnit, takže přijdou vhod. Pro jistotu jsem je s sebou měla sbalené, ale zase jsem je nesla domů.
• jednorázové plenky případně svrchní kalhotky na látkové plenky - Látkové plenky vám sestřičky doporučí používat do vyloučení první stolice -černé smolky. Protože většina maminek používá jednorázovky, nečekejte, že ve FN najdete moderní svrchní kalhotky, látkové plenky se skládají do jednorázovek. Jednorázové plenky jsou k dispozici - 5ks na den, což nestačí. Proto si s sebou vezměte 1 balíček nejmenších plenek. Čtvercové látkové plenky jsou k dispozici také, takže s látkováním by nejspíš šlo začít už v porodnici. Já používala ještě v porodnici jednorázové plenky a hned po příchodu domů jsme začali s látkovými.
• věci pro miminko jsou ve FN Plzeň připravené - kosmetika byla zrovna značky Hipp (nejspíš se to bude měnit podle sponzora, který zrovna je), značku plenek nevím, oblečky byly dostačující.
• nabíječku na telefon + telefon
• léky, pokud nějaké užíváte pravidelně
• doporučuju kojící polštář - pokud ho máte, nechte si ho přinést, začátky kojení jsou ve znamení strnulých zad, tak to alespoň trochu pomůže (spíš ten menší)
• kruh na sezení, já měla ten speciální polštářek pro lidi s hemeroidy a i když jsem neměla nástřih, bylo to fajn
• stahovací pás na břicho - urychluje stahování dělohy a taky uleví překvapeným zádům, které najednou nemusí vyvažovat deset kilo na vašem břiše. Dá se koupit ve zdravotních potřebách a neměl by se nosit celý den. Tuším, že OK je cca 2 hodiny denně.
• něco na čtení nebo něco proti nudě. Já měla Kindle a neotevřela jsem ho. Koukala jsem se na ten malý poklad. Lepší než televize.

Třetí taška na den propuštění: 

Pro maminku: Oblečení - měla jsem připravené volnější šaty s páskem a svetřík. Úskalím se ukázaly být hlavně boty, protože mi natekly nohy (nijak dramaticky, ale do bot jsem se nevešla). Naštěstí mi barevně ladily pantofle, co jsem v nich chodila v porodnici. ;-) Takže boty doporučuju nějaké větší. Pokud rodíte v zimě, tak nějaké válenky nebo něco, do čeho byste vlezly i s nohou nateklou po žihadle. Napodruhé mi nohy vůbec neotekly, takže ani tady to není pravidlem.

Pro miminko: Autosedačku s dečkou nebo fusáčkem do autosedačky (v případě přepravy jiným způsobem - kočárek+zavinovačka, dečka, fusak, podle venkovních teplot), oblečení - my v květnu a teplotě asi 18 stupňů měli: body s dlouhým rukávem, dupačky, lehkou mikinku, čepičku.

Pokud jedete dál než jsme jeli my (cca 5 minut od  nemocnice), je třeba i přebalovací taška - plenky - alespoň 3 kusy, podložka na přebalení, ubrousky (používám medvídka od firmy Eoné), krém na zadeček a případně nějaký overálek (je to ideální - vše v jednom) na převlečení.

Do fakultní nemocnice si nechte přinést lihový fix. Před vchodem do porodnice je totiž umístěna lavička se sochou od sochařky Léy Vivot (více zde) - maminky novorozených miminek tam můžou napsat jméno a datum narození svých dětí. Je to hezké místo na fotku při propuštění. Pokud máte, vezměte stativ a foťák na případnou samospoušť, kdyby se nenašel žádný kolemjdoucí, aby vás vyfotil i s tatínkem. Je to moc hezká vzpomínka.

Plzeň - Košutecké jezírko

V Plzni máme spoustu krásných míst, kam se můžeme vydat. Naštěstí. V neděli nás z bytu vyhnal rachot od rekonstruujících sousedů a u vody se krásně sedí a odpočívá. Koupali se jen pejsci a všude byl klid. Výborný nedělní oběd se samozřejmě neodbyl - pizza chutná na trávě skvěle.

Výlet - Stúpa Těnovice

Pokud pojedete z Plzně směrem na Rožmitál pod Třemšínem a máte rádi krásný výhled do kraje nebo je vám blízký buddhismus, zastavte se v Těnovicích u první buddhistické stúpy v České republice. 

Můžete stúpu třikrát po směru hodinových ručiček vědomě obejít a něco si přát. 

(Dá se to i s kočárkem)

Více informací najdete tady.

Opruzeniny a co s nimi

Když se můj synek poprvé oprudil, vrhla jsem se na průzkum, jak opruzeniny léčit. Přečetla jsem snad všechny blogy maminek, diskuse na různých fórech a samozřejmě se zeptala naší pediatričky. V porodnici nám poradili používat preventivně Sudocrem. A tak jsme používali, ale opruzeniny se objevily i tak. Opruzeniny jsou samozřejmě způsobené různými věcmi a tak na ně fungují i různé prostředky. Náš malý hodně kakal a proto jeho opruzeniny byly podle mě způsobené neustálou přítomností stolice přes přebalování třeba i každých 15 minut. Nasvědčovalo tomu i to, že opruzenina byla jen mezi půlkami. Když se mu zažívání teď upravilo, opruzeniny zmizely. Může to být i tím, že jsem přišla na správný způsob péče o jeho zadeček, ale tolik si nefandím :-).

Prevence - časté přebalování a nahaté miminko

Pokud miminko často kaká a hrozí kontakt stolice s citlivou pokožkou, je třeba ho velmi často přebalovat. Protože používáme látkové plenky, není to problém. Přiznám se ale, že jsem měla strach, že opruzeniny jsou právě z látkových plenek. Proto jsem na zkoušku koupila balíček Pampers premium care, abych zjistila, zda se při jejich používání opruzeniny nezlepší. Z jednorázových plenek jsem s těmito Pampers nejvíce spokojená. Jsou sice nejdražší a ani nejsou ekologické, ale pro miminko jsou podle mě nejpříjemnější a to je pro mě nejdůležitější. Zjistila jsem ale, že látkové plenky jsou pro mého synka příjemnější a i opruzeniny se v nich tvořily méně.

Dále jsem samozřejmě řešila prací prostředek. Plenky peru v Persil Sensitive a peru na dětský program se dvěma mácháními. Navíc opruzenina nebyla nikde jinde než přímo mezi půlkami. Pokud by se ale objevila ještě jinde, přidala bych ještě jedno máchání.

Mám navíc štěstí, že mám letní miminko. Nebyl problém nechat malého rozbaleného na nepropustné podložce třeba i v kočárku venku na procházce. Určitě to pomohlo při hojení.

Při přebalování nepoužívám vlhčené ubrousky a pokud to udělám, pak jen na odstranění nejhorších nečistot a pak buď míříme pod kohoutek s tekoucí vodou nebo používám nevlhčené vatové tampony. Vlhčím je buď čistou vodou nebo rozředěným Medvídkem od Eoné. Ještě je o něm řeč níže. Jelikož mám chlapečka moc jsem se o to nezajímala, ale slyšela jsem, že pro holčičky je používání vlhčených ubrousků v kombinaci s jednorázovými plenkami nevýhodné. Tato kombinace je prý podezřelá, že způsobuje srůst zevních rodidel. O tom, jak pečovat o holčičky píšou třeba tady.

A teď k jednotlivým prostředkům:

Sudocrem

Krém mi doporučila sestřička v porodnici používat při každém přebalení. Musím říct, že i když  je to velmi kvalitní krém a v mém okolí jsou s ním všichni spokojení, připadá mi, že mazat s ním miminko po každém přebalení není zrovna ideální. Minimálně u mého miminka to nezafungovalo. Sudocrem je ideální, pokud máte svědivou vyrážku, akné nebo pokud opruzenina potřebuje vysušit. Opruzeniny u synka byly spíš jako odřenina, potřeboval ochrannou vrstvu před dalším znečištěním. Umím si ale představit, že přijdou další opruzeniny a chladivý a zklidňující Sudocrem se bude hodit. Nicméně momentálně ho preventivně nepoužívám.

Mycí olej Medvídek Eone

Naopak velmi se mi osvědčil hydrofilní olej Medvídek - mycí olej na zadečky. Každý den si do ředící lahvičky smíchám olejíček s vodou. Zatím používám s vatovými tampony, objednané mám ubrousky Perlička a samozřejmě je možné použít i s látkovými ubrousky. Protože je to olejíček, zanechává  na pokožce děťátka ochrannou vrstvu a tak už většinou přes den nemažu ničím dalším. Myslím si, že olejíček nám moc pomohl s opruzeninami. Ale jak říkám, pravděpodobně je to kombinací různých věcí.

Rybilka NEO

Rybilka má skvělou konzistenci a velmi dobře promašťuje, což můžu jen doporučit. Mažeme s ní od chvíle, kdy se nám zahojily poslední opruzeniny s pomocí mastičky od paní doktorky a genciány, a už se žádná další opruzenina neobjevila. Navíc mi jí doporučila lékárnice, která s ní mazala obě své děti a byla moc spokojená. Rybilka Neo nesmrdí, nebojte. A navíc není příliš drahá. Malý vzorek na obrázku jsem stejně jako malý Sudocrem dostala v boxíku vzorků v porodnici. Rybiku mažu určitě vždy na noc a v noci při přebalování a taky vždycky, když mámpocit, že je to třeba.

Sice jsem nezkoušela, ale dobře by měl promašťovat i Bepanthen - ten si všichni chválí. Vyzkoušela jsem podobné Panthebaby (také vzorek z boxíku) a nebylo to špatné, nicméně Rybilka mi připadá lepší. Je hustší než Panthebaby a možná přišla na řadu se zkoušením v lepší čas, protože mi připadá, že nám lépe funguje. 

Purelan 100

Purelan je naprosto nedocenitelný na začátku kojení na bolavé bradavky. Je to čistý lanolin, který skvěle regeneruje citlivou pokožku a navíc nevadí miminku, takže netřeba se před kojením omývat. Navíc je velmi hustý a hypoalergenní. Pomohl na rozpraskané koutky i na zadeček. Kdyby malý napříkald dostal průjem, zvažovala bych určitě  mazání Purelanem. Špatně se smývá a velmi dobře drží, takže by pokožka miminka byla dobře chráněná. Na běžné použití je ale hodně hustý a na některý druh opruzenin by pravděpodobně vůbec nebyl dobrý. Ale pokud jde o to zregenerovat poškozenou pokožku a vytvořit spolehlivou ochrannou vrstvu, pak je skvělý. Četla jsem i o možnosti použít lanolin z lékárny, který se používá na impregnaci vlněných svrchních kalhotek, ale nemám s tím žádnou zkušenost.

Zkušenost ale mám s léčivou vlnou Popolini, kterou jsem koupila v zoufalství a snaze přijít na způsob, kterak ulevit synkovi od opruzení. Vlná má fungovat jako savý polštář, který odvede vlhko od pokožky dítěte a navíc obsahuje lanolin stejně jako Purelan výše. Problém ale byl, že se mu vlna přilepila na zadeček. Pravděpodobně pomáhá spíše u starších dětí, které méně kakají a mají opruzení například z agresivní moči. To zatím nemáme vyzkoušené, pro malé miminko mi to tedy nefungovalo. Navíc je Léčivá vlna Popolini poměrně drahá. Vlněný česanec se dá podstatně levněji pořídit tady, pokud by měl někdo zájem to vyzkoušet. Určitě si vlnu nechám v záloze a vyzkouším ji ještě později.

Na principu odvedení vlhkosti od zadečku fungují i flísové separační plenky. Ty jsem si zkusila nejdřív vyrobit z materiálu, který jsem měla ve svých zásobách doma a protože fungovaly, zakoupila i separační plenky Bamboolik na zkoušku(na fotce po několika vypráních). Funkčně mi připadají stejné jako mnou vyrobené (rozuměj nastříhané). 

Pokud chcete mít certifikovaný materiál pro malé děti, doporučuji koupit tady na Unuodesign a určitě ušetříte. 

Pro srovnání - plenka od Bambooliku je velká 15x25cm. V balíčku jich je 5ks a stojí 89 Kč.

Pokud si koupíte 20cm látky na Unuo šíře 150cm nastříháte si jich 6 ks za 18 Kč. (Samozřejmě plus poštovné - to je ale 36 Kč, takže jste pořád ušetřili a můžete si koupit i něco dalšího a případně něco vytvořit.)

Jen je důležité neprat separační plenky mýdlem.

Jak už jsem psala výše, poradila jsem se o léčbě opruzeniny s naší paní doktorkou a ta mi předepsala míchanou mastičku, jejíž složení neznám, ale pomohla nám. A kromě mastičky jednou denně potřít "odřené" místo genciánou. Vím, že o jejím používání se vedou spory, ale pokud se používá jen po nezbytně dlouhou dobu, neměl by to být problém. Navíc jí spoustu dětiček dostává denně do pusinky kvůli moučnivce. My jí používali dvakrát pokaždé asi pět dní jednou denně. Ranky se zatáhly a rychleji se hojily.

Podobně dezinfekčně a hojivě působila i Aloe vera od LR, tu jsem pak ale po návštěvě lékařky nepoužívala, protože mi doporučila výše zmíněnou genciánu. Tento přípravek ale užíváme v rodině na vše, co je třeba zhojit a je skvělý. Dokonce výrobce sám přípravek na opruzeniny doporučuje a na internetu si ho uživatelky vychvalují i na opruzeniny.

Na doporučení kamarádky mám ve svých zásobách nově zakoupenou ještě mastičku od Lavery Nappy cream. Trochu mi připomíná Sudocrem a pravděpodobně jí budu používat v podobných situacích. Mast obsahuje taky zinek a navíc je vhodná i pro vegany. Až s ní budu mít více zkušeností, určitě aktualizuji příspěvek.

A zbývají dva přípravky, které jsem zkusila - oba mi doporučila lékárnice v lékárně (byla to jiná než ta používající Rybilku neo)

Infadolan - zdálo se mi, že přípravek fungoval, ale moc mě neuklidnil příbalový leták. Neměl by se používat víckrát než dvakrát denně a jen několik dní v řadě. Proto jsem pak raději sáhla po jiných prostředcích. Určitě to ale může být užitečný pomocník, pokud se dobře použije.

Co ale opravdu OPRAVDU na svém dítěti nezkoušejte je zásyp s azulenem. Také mi byl doporučen v lékárně a protože mě nikdo včas nevaroval, použila jsem ho na opruzeniny. Některým mým kamarádkám už sestřičky v porodnici řekly, že zásyp opravdu nemají používat. Vytvoří totiž na zadečku takové hrudky, které se potom proměnily v stroupky a celkově celá oblast nevypadala dobře. Za mě tedy Zásyp s azulenem opravdu ne. Alespoň ne na opruzený zadeček.

Doufám, že moje experimentální zkušenosti někomu pomůžou :-)

Léto v paneláku

Už když jsme si s mým mužem řekli, že bychom chtěli rozšířit naší rodinu o dalšího člena, napadlo mě, jaké to asi bude být celé léto doma. Obvykle jsme byli někde na cestách a na výletech a moje představa raného mateřství byla přesně opačná. Představovala jsem si léto v bytě. V okamžicích temnějších představ dokonce léto, kdy budu doslova zavřená v bytě bez možnosti jít ven, protože se budu s miminkem ven bát. No, situace je trochu jiná. Naštěstí bydlíme hned u lesa, kousek od několika rybníků, ve kterých se dá koupat i kolem nich chodit na procházky. Ale moje léto nakonec přece jen není jen o procházkách po sídlišti a blízkém okolí. 

Malé miminko dobře spí v autě, takže s námi objelo už dvě svatby, v šátku se účastnilo zábavy a krásně v něm spinkalo. Kromě toho má plzeňská ZOO velmi výhodnou nabídku permanentky - 700 Kč za 12 kalendářních měsíců bez omezení počtu vstupů pro dospělou osobu. A tak chodíme snad každý týden na procházku do ZOO. Sledujeme, jak rostou mláďátka i jak se mění rostlinstvo. Setkávám se s rodinou a přáteli a uvědomuji si, jaké mám štěstí, že mám kolem sebe tolik skvělých lidí.

Vím, že snad všichni, kdo mají děti chtějí mít dům se zahradou, aby mohli děti bez obav vypustit ven. Někam, kde se jim nic nestane. Zatím mám děťátko, které se nehýbe, ale začínám to chápat. Na rozdíl od jiných maminek z paneláků mám výhodu rodičů vzdálených asi 5 km v rámci jednoho města, žijících v domku. A možnosti využití jejich zahrady, terasy i bazénu, kdykoli chci a potřebuji. Poprvé jsem tento rok vícekrát vlezla do jejich bazénu než do Kameňáku. V bazénu se totiž nedá na rozdíl od rybníku plavat. Jenomže jsem letos neměla po porodu hned odvahu vlézt do jiné než čištěné vody. 

Začínám vnímat, že cestování s malým miminkem vlastně není složité. Alespoň zatím se mi zdá, že celou akci obvykle komplikuji spíš já. Snažím se vymyslet všechny možné scénáře a zabalit vše potřebné. Pokud jsem ale já uvolněná a v pohodě, mám usměvavé a milé miminko. Nakonec tedy nejedeme nikam daleko kvůli mně a mé potřebě mít dobré zázemí. Léto v paneláku je moc příjemné. Prázdninové. Člověk nezkoumá průvodce, aby věděl, kam se vydat. Mám moc ráda objevování nových míst, ale letos si léto užívám stejně jako v dětství. Procházím známá místa a dělám známé věci a je to moc fajn.

Látkování - důvody a první výbava pro novorozence

Látkování čili používání látkových plenek je v poslední době mezi čerstvými i nastávajícími maminkami velké téma. Moderní látkové plenky sice nejsou přímo věda, ale na první pohled se na nás vychrlí tolik informací, že se v tom ztrácíme. Mně pomohla zkušenost známých a kamarádek, protože ačkoli jsem měla výborně nastudované informace z internetu, nevěděla jsem, jak to vlastně udělat, aby látkování fungovalo a zároveň jsem si nemusela kupovat výbavu za tisíce, když mě spoustu lidí varovalo, že to určitě nevydržím.

Pokud chcete zjistit něco o látkových plenkách všeobecně, mohu vás odkázat na stránky obchodu Látkovky.cz a to konkrétně sem, kde najdete pěkný přehled. Nebo třeba na tento blog, kde je to také moc pěkně vysvětleno.

Tento příspěvek chci ale věnovat tomu, jak to funguje přímo u nás a jak to vlastně všechno začalo. 

Mnoho lidí se mě ptá, proč jsem se rozhodla používat látkové plenky a obvykle přemýšlím, co odpovědět. Vlastně mě k tomu vedlo několik věcí: 

1) nějaké plenky jsem dostala a tak jsem se to rozhodla zkusit,

2) děsí mě fakt, že jedno dítě vyprodukuje hned na počátku života 1 tunu odpadu, který se rozkládá asi 500 let a i jeho spalování je problém,

3) materiály, ze kterých jsou vyrobené jednorázové plenky mi nejsou příjemné ani na omak, natož abych dlouhodobě do nich balila jemnou kůži miminka,

4) opravdu nemám ráda pocit, že mi něco důležitého může dojít a tak celkově neumím nakupovat podle akcí, takže bych asi zaplatila ještě víc, než je obvyklé. Navíc mám sušičku,

5) nemám to spočítané, ale možná i ušetříme. 

Začali jsme používat látkové plenky hned po návratu z porodnice domů, v porodnici jsem měla balíček nejmenších plenek DM Baby love a každý den jsme dostali 5 ks plenek přímo v nemocnici. 

Do látky přebaluji já i můj manžel, je to úplně bez problémů, mohu jen doporučit. Na cesty s sebou vozíme jednorázové plenky, s těmi naopak občas zápasíme.

Péče o plenky
Čtvercové plenky jsme žehlili jen v šestinedělí, pak se nám rozbilo žehlicí prkno a my zjistili, že to opravdu jde i bez toho. Nežehlí skoro žádná moderní látkařka. Kalhotkové plenky by se navíc měly prát na 60°C, vše je třeba vyčíst z etiket na výrobcích. Pravidelnou vyvářku zvládají jen čtvercové bavlněné plenky, na to je třeba myslet, abychom si ty ostatní nezničili. Zatím peru všechny dětské věci v Lovele nebo v Persilu sensitive. Připadá mi, že lépe vypere Persil. Stále zvažuji praní v mýdlovém slizu, ale ještě jsem nesebrala odvahu, neb mám strach o svou pračku. 
Použité plenky skladuji po mnoha pokusech na sucho v boxu původně určeném na psí granule. Požívám pytel ze staré záclony podobně jako odpadkový pytel. Plenky pak jen vytáhnu a spolu s nezavřeným pytlíkem strčím do pračky. 
Aby plenky nebyly flekaté potřu skvrny od stolice žlučovým mýdlem. První dva měsíce jsem měla poměrně velkou spotřebu mýdla, záleží, jak Vaše miminko často kaká. Nicméně to není žádná rána do rozpočtu. Kupuji ho v DM cca za 16 Kč.

A jak tedy vypadala naše výbava pro novorozence:

• čtvercové plenky -  naprostá nezbytnost pro látkující i nelátkující rodiče. Měla jsem zhruba 40 ks asi 20 let starých plenek, poctivě schovaných na půdě u mé tety, 20 ks plenek jsme dokoupili v IKEA (prodávají po dvou kusech pod názvem Himmelsk jako dětskou osušku). Později jsem dokoupila jeden balíček 10ks nebělených T-Tomi. Na fotkách je vidět, jak plenky vypadají nevyžehlené. Klasické staré plenky mají výrazně nižší gramáž než plenky-osušky z Ikey i než T-Tomi.
  
• vícevrstvé plenky Bambino mio - Na Sbazaru jsem narazila na balíček 10 ks vícevrstvých plenek Bambino mio se 3 ks svrchních kalhotek - obojí pro novorozence.
  
• kalhotkové plenky - Samozřejmě nejzajímavější jsou moderní látkové plenky podobné těm jednorázovým. Jsou ale také dražší a použití jednovelikostních plenek na novorozence se ne vždy podaří - záleží samozřejmě na velikosti miminka. Moje miminko je spíš menší, takže teď ve třech  měsících nemá ještě 5 kg. Navíc existuje celá řada značek plenek a nedoporučuje se nakoupit hned vše bez vyzkoušení od jedné značky. Koupila jsem si proto na bazaru Modrého koníka dvě kalhotkové plenky pro novorozence na vyzkoušení. Jednu od značky Petit Lulu a jednu od značky Bamboolik. Obě jsou české výroby. Plenky jsou koupené už použité a dále je používám. Trochu jim to ubírá na fotogeničnosti, ale zase vidíte, jak potom plenky vypadají. 
  
• svrchní kalhotky - Přes čtvercové, vícevrstvé i kalhotkové plenky je třeba použít nepropustné svrchní kalhotky. Ty jsem si pořídila 2 ks nové - Petit Lulu a Bamboolika a 3 ks bazarové Bambino mio, jak jsem již psala výše. Tyto všechny jsou z nepropustného materiálu PUL. Duhové svrchní kalhotky jsou od firmy Tots Bots. Jsou ušité z flísu a mám je půjčené od švagrové. Opravdu udrží moč uvnitř a přitom jsou prodyšné. 
  
• snappi sponka - Zcela revoluční věc, která usnadňuje přebalování do čtvercových plenek. Starší generace žasne a já jsem opravdu spokojená. Koupila jsem si dvě, pro jistotu. Jak jí použít, můžete shlédnout třeba v tomhle videu.
  
• separační plenky celulózové v roli - měla jsem tyhle. A protože miminka mají mrňavé zadečky, stříhali jsme jeden kus téhle plenky na tři. Dají se i několikrát vyprat, ale protože naše miminko hodně kakalo, vyhazovali jsme skoro všechny. Hodně pomáhají v péči o plenky a hlavně ze začátku nám urychlovali praní. Vaječina se zachytila na separačce a ta se jednoduše vyhodila. Nebylo nutné drhnout.

A to byla pro začátek celá moje výbava. Postupně jsem se rozhodla dokoupit ještě další plenky, protože čím je miminko větší, tím víc čůrá (ale taky míň kaká) a mele sebou. Proto jsem postupně dokoupila:

• chobotkovou plenku Pastelku od Haipa Daipa - tady jsem připravila koláž, aby bylo vidět, jak se taková plenka používá. Nicméně není úplně pro malá miminka. Zapíná se na snappi sponku, tak je variabilní, ale malý do ní dorůstá teprve teď. Plenku jsem koupila novou.
  
• 2 ks jednovelikostních kalhotkových plenek Petit Lulu - I do těchto plenek můj synek teprve dorůstá, celkově mi připadá, že Petit Lulu dělají plenky trošku větší, i novorozenecké svrchní kalhotky jsou trošku větší než třeba od Bamboolika. Kupovala jsem opět bazarové plenky.
  
  
  
  
  
• 2 ks jednovelikostních kalhotkových plenek Anavy - Skvěle sedí už ani ne pětikilovému dítěti s hubenýma nožkama. Foto jen jedné plenky, druhá je toho času v pračce. I tyto plenky jsem kupovala už použité.
  
• 1 ks tzv. AIO Anavy (AIO= all in one=vše v jednom= není třeba přes plenku dávat svrchní kalhotky) - Tuhle plenku jsme ještě nevyzkoušeli, malému je pořád velká a protože se přes ní nedává další vrstva, mám obavy, že by mu protékala u nožiček.
  

+Od švagrové mám půjčenou ještě jednu kalhotkovou plenku Tots bots.

• Separační flísové plenky - Protože po dvou měsících se malému už upravilo zažívání, nepoužíváme už celulózové separační plenky a začali jsme používat flísové. Začala jsem je ale pooužívat hlavně kvůli opruzeninám, které se malému udělali. Píšu o tom v novém příspěvku. Nejprve jsem zkusila nastříhat kus flísu, který jsem měla doma v zásobách látek na šití a potom jsem pro srovnání zakoupila jedno balení separačních plenek Bamboolik (tyhle). Z mého pohledu je to to samé a pokud máte nějaký ten flís doma, nebojte se ho nastříhat. Jen doporučuji nepřepírat separční plenky z flísu mýdlem - ani žlučovým. Mýdlo flís tak nějak impregnuje. To je sice vhodné na svrchní kalhotky, které nemají propouštět mokro ven, ale od separaček nasákavost naopak vyžadujeme. 

Používání plenek:

Čtvercové plenky skládáme na tzv, novorozenecký nebo také "novo" sklad. Na internetu je spoustu návodů a videí. Abych neporušila ochranu autorských práv, raději jsem pro vás nafotila vlastní návod.

Jak už jsem psala, plenky nežehlím, peru je na 60°C, circa jednou za dva týdny peru na 90°C. Používám nejčastěji Persil senstive.

A ještě tip, který se nám  osvědčil: připravte si na hromádku několik poskládaných plenek, je to příjemnější.

Vícevrstvé plenky skládám na rovno do svrchních kalhotek Bambino mio - jsou na to uzpůsobené. Peru stejně jako čtverce.

Použití kalhotkových plenek je jednoduché a vlastně stejné jako u jednorázových plenek. Na obrázku novorozenecká Petit Lulu.

Nezapomeňte na svrchní kalhotky.

O látkování se toho už napsalo skutečně hodně, na stránkách látkovky.cz, branakdetem.cz nebo http://jituli.blogspot.cz/p/o-latkovy.html najdete určitě další informace. Případně se ptejte mě, pokud budu vědět, ráda Vám odpovím.