Konmari - díl první - tílka a košile

Podle plánu jsem začala s tříděním věcí. Jako první na seznamu mám své oblečení, konkrétně topy, zkrátka horní část oblečení. V tom je trochu potíž, protože už když jsem přebírala svoje věci před porodem, nechtěla jsem úplně vyřadit vše, co mi aktuálně nebylo. Z pochopitelných důvodů. Za týden jsem pak zhubla deset kilo a najednou bych neměla co na sebe :-). U horních dílů, tedy u triček, košilí a tílek jsem váhala dvojnásob. Nebyla jsem si ani trochu jistá, jak to u mě dopadne s kojením a jaké oblečení vlastně bude na kojení vhodné. A kromě toho, co vlastně budu na té mateřské nosit, že jo. A protože malý nespí celý den, rozdělila jsem si tuhle početnou skupinu na dva díly: Tílka a košile dnes a příště trička s dlouhým i krátkým rukávem. 

Posilněna kojícím čajem se tedy vrhám na vyndání všech tílek, co mám, na postel. Upřímně mě překvapuje, že je jich tolik...Podle Konmari bych si teď měla u každého kusu oblečení položit otázku: Does it sparkle joy? Tedy, zda ta věc vyzařuje radost? 

U oblečení je tahle otázka určitě na místě. Existují statistiky, že všichni nosíme jen 20% svého šatníku. Jasně, je to pochopitelné, když u nás máme čtvero ročních období, ale je mi jasné, že nenosím všechno z toho, co jsem teď vyndala na postel.

Tílka

Tílka se mi letos v létě osvědčila hlavně s tenkými ramínky, přestože je normálně moc ráda nemám. Kvůli kojení je to ale výborný a velmi praktický kus oděvu.

Jako první jsem vyndala těhotenská tílka, která se přede mnou schovala, když jsem balila těhotenské věci do krabice "na příště".

Jedno oblíbené bílé tílko jsem vyřadila na hadřík, protože je se mnou už neuvěřitelných 15 let a je třeba se na něj podívat upřímně. 

Pruhované tílko je určené na vodu a sice jsem ho letos neměla, ale myslím, že patří mezi kousky vyzařující radost.

Pak tu mám hromádku tílek, tak zvaných košilek, které nosím v zimě pod trička.

Hromádku těch, co mi přinášejí radost a hromádku těch, co ne.

A pak taky speciální hromádku tílek, které bych normálně vyřadila. Dostala jsem je od maminky, nemají skoro žádný výstřih a vypadají v podstatě jako tričko bez rukávů. Jenomže jsem přišla na to, že právě tahle tílka jsou pro mě ideální na nošení miminka v šátku. Takže tato tílka se mnou ještě nějakou dobu zůstanou. Samozřejmě by bylo skvělé nakoupit si nová trička z bambusu, která všichni tak chválí, ale s bavlnou to taky zvládáme dobře a navíc je už mám doma a nemusím zatěžovat rodinný rozpočet ničím dalším.

Košile

U košilí to byl rychlejší proces. Rozhodla jsem se nechat si jen čtyři kancelářské halenky. Bílou košili s krátkým i s dlouhým rukávem, světle modrou košili s dlouhým rukávem a moji oblíbenou červenou. Ostatní košile, které mi zůstaly jsou kostičkované nebo vzorované, dají se vzít přes tričko k džínům (to ty kancelarske samozrejme taky  ;)). Zkrátka casual. A uvidíme, které z nich si teď oblíbím.

Skončila jsem s velkou taškou věcí na vyřazení. A protože se znám a lépe si poradím s menší dávkou na likvidaci, rozhodla jsem se, že než budu pokračovat ve vyřazování věcí, musím mít vždycky vyřešené, co udělám s tou taškou na vyhození. Ale to bude zase další článek.